Paradigma managementu

16.02.2012

Paradigmatem se podle Kuhna (1997) rozumí komplex filozofických, metodologických a sociálně psychologických koncepcí určujících v dané historické etapě vývoje volbu vědecké problematiky a způsob jejího řešení. Paradigma reprezentuje v teoretické rovině kumulativní etapu ve vývoji určité disciplíny, specifikuje způsob myšlení a vědeckou výzkumnou činnost a charakterizuje danou fázi vývoje vědy. Určité paradigma je definováno principy, které mají podobu axiomů a navádějí k určitému jednání. (Pod axiomem se ve vědě rozumí tvrzení, které se nedokazuje a je podkladem pro další pravidla.)

Důsledkem významného průlomu v oblasti vědeckého snažení dochází ke změnám v principech a k vytvoření nových principů, což znamená nejprve porušení tradice minulého způsobu myšlení a k vytvoření nového způsobu myšlení. Tím dojde k posunu paradigmatu. Největším problémem je právě zapomenutí předchozího vžitého způsobu myšlení a jednání a uplatnění nového.

Formulace paradigmatu v managementu podniků odráží změny v podnikatelském prostředí a v celé společnosti. Dochází k určitým anomáliím, které vedou ke krizím (tím se nemyslí krize v ekonomickém smyslu) a následně k problémům v tomto prostředí a v současnosti v celé globální společnosti. Kuhn (1997) uvádí, že vzniku nového paradigmatu předchází období nejistoty, kdy selhávají dosavadní pravidla, a je snaha o hledání pravidel nových.

K poslednímu posunu v paradigmatu v managementu došlo v polovině 90. let minulého století, kdy se v USA začal používat pojem Nová ekonomika jako výraz pro společnost blahobytu bez cyklického vývoje, který byl založen na řadě aspektů, mezi nimiž hrály významnou roli znalosti lidí. Tento posun paradigmatu, z tak zvaného industriálního ke znalostnímu, byl z hlediska významnosti a hloubky změn přirovnáván k významnosti průmyslové revoluce. Vytváření blahobytu lidstva je v Nové ekonomice založeno na vytváření nových znalostí a má velmi úzkou spojitost s rozvojem informačních technologií, které umožňují masový přístup ke znalostem v globálním prostoru a k jejich volnému využívání. Současně s tím dochází k transformaci společnosti na znalostní společnost. „Znalostní ekonomika přetváří znalosti na aktivum a vytváří z nich základní ekonomický zdroj“ (Baezley, Boenisch, Harden, 2002). Znalostmi se rozumějí informace, které každý člověk získává především učením se, vlastními zkušenostmi a získáváním (přenosem) zkušeností od jiných lidí.

V současném světě globalizace a hyperkonkurence se znalosti stávají stále více rozhodujícím faktorem podnikové úspěšnosti. Úspěšné jsou dnes ty podniky, které jsou schopny získávat lidi se znalostmi (preferují se lidé se znalostmi a schopnostmi tyto znalosti využít bez ohledu na jejich formální vzdělání a praxi), vytvářet podmínky k uchovávání, dalšímu získávání znalostí, k jejich přenosu na další pracovníky a k jejich využívání. Významný představitel světového managementu a velký vizionář P. F. Drucker již koncem 60. let předpověděl (Drucker, 1994), že se znalosti a tak zvaní znalostní pracovníci stanou základním a rozhodujícím kapitálem.

Položka Viděno z pohledu industriálního  paradigmatu nebo industriálního hlediska Viděno  z pohledu znalostního paradigmatu nebo znalostní perspektivy
Člověk Původce nákladů nebo zdrojů Původce výnosů
Základ schopností Relativní úroveň v organizační hierarchii Relativní úroveň znalostí
Boj o moc Fyzicky pracující proti kapitalistům Znalostní pracovníci proti manažerům
Hlavní úloha managementu Kontrola podřízených Podpora spolupracovníků
Informace Nástroj kontroly Nástroj pro komunikaci, zdroj
Výroba Fyzicky pracující zpracovávají fyzické zdroje, aby vytvořili konkrétní výrobky Znalostní pracovníci přeměňují znalosti do  nehmotných struktur
Tok informací Po organizační hierarchii Po sítích spolupráce
Primární forma příjmů Hmotná (peníze) Nehmotná (učení, nové myšlenky, noví zákazníci,   výzkum a vývoj)
Překážky ve výrobě Finanční kapitál a kvalifikace lidí Čas a znalosti
Projevy výroby Hmotné výrobky (hardware) Nehmotné struktury (koncepce a software)
Tok výroby Řízení strojů v sekvencích Řízení myšlenek, chaotické
Účinnost z rozsahu Úspory z rozsahu ve výrobním procesu Úspory z možností sítí
Vztahy k zákazníkům Jednosměrná cesta prostřednictvím trhu Interaktivní cesta vytvořená osobními sítěmi
Znalosti Jeden z nástrojů mezi ostatními činnosti Zaměření podnikatelské
Smysl učení Aplikace nových nástrojů Vytváření nových aktiv
Tržní hodnota akcie Určována hmotnými aktivy Určována nehmotnými aktivy
Ekonomie Snižování návratnosti Jak zvyšování, tak snižování návratnosti

Rozdíl mezi industriálním a znalostním paradigmatem (Sveiby, 1997)

Sveiby (1997) identifikoval posun od industriálního ke znalostnímu paradigmatu v řadě dílčích faktorů, které dokládají význam člověka jako nositele a uživatele znalostí. „Znalostní“ člověk se ve vazbě na jeho postavení v podniku stává nejvýznamnějším faktorem pro jeho úspěšnost.

Od roku 2007 dostává fungování světa blahobytu vážné trhliny. Projevuje se to v permanentních krizových jevech, které by v duchu Nové ekonomiky neměly mít cyklický charakter, ale přesto ho měly. Současně dochází k silné kritice a někdy i k protestům vůči jednání vlastníků a manažerů společností, které je silně orientováno na zisk a nebere v úvahu zájmy ostatních zájmových skupin (tzv. stakeholders). Ozývají se hlasy, že je tímto jednáním, které vede ke krizovým jevům ve společnosti přímo ohrožena podstata a fungování kapitalistického systému (např. článek Portera a Kramera, 2011). Vše nasvědčuje o faktu, a to si již uvědomuje řada odborníků, že vzniklé problémy musí vyústit do zásadních změn v globální společnosti a současně také k posunu v paradigmatu managementu. Zatím se však nemohou shodnout, jaké změny by to měly být.

Dlouhou dobu se ozývají názory, že jsme poslední rozmařilou generací na Zemi, kladou se otázky, proč potřebujeme stálý ekonomický růst, který vede k nadvýrobě a k plýtvání (neobnovitelných) zdrojů. Již v polovině 90. let varoval Handy (1997), že v případě tříprocentního růstu ekonomiky dojde za sto let k šestnáctinásobně vyšší spotřebě zboží. Prezentuje se biblický příběh o sedmi tučných a hubených kravách s tím, že teď musíme být na ty hubené připraveni. V každém případě se změny promítnou do míry nezaměstnanosti. Jestli to bude ve formě zkracování pracovní doby nebo zvyšování míry nezaměstnanosti, je a bude ještě otázkou. Vyvstává s tím řada dalších problémů, které budou muset vyspělé země řešit, např. jak využívat volný čas. Jisté je však jedno. Že uplatnění v již blízké budoucnosti najdou především „znalostní pracovníci“. Dojde určitě k posunu paradigmatu managementu, ale pravděpodobně s ještě vyššími požadavky na ně, než je tomu v současnosti.

Použitá literatura

Baezley, H., Boenisch, J., Harden, D. Continuity Management. Preserving Corporate Knowledge and Productivity When Employees Leave. New York: John Willey & Sons, 2002.

Drucker, P. F. Věk diskontinuity. Praha: Management Press, 1994.

Handy, Ch. The Hungry Spirit a Beyond Capitalism – a Quest for Purpose in the Modern World. London: Hutchinson, 1997.

Kuhn, T. S. Struktura vědeckých revolucí. Praha: OIKOYMEHN, 1997.

Porter, M. E., Kramer, M. R., How to Fix Capitalism? Creativity Shared Value. Harvard Business Review, January-February, 2011, s. 62-77

Sveiby, K. The New Organizational Wealth: Managing & Measuring Knowledge-Based Assets. San Francisco: Berrett-Koehler Publishers, 1997.

Zuzák. R. Strategické řízení podniku. Praha: Grada, 2011.

komentáře (0)
Doc. Ing. Roman Zuzák, Ph.D.

Další články autora: